Morihei Takeda

Morihei Takeda

Popis: - na první pohled malý, nenápadný, skromný muž, který však byl váženým velmistrem řádu Modrých růží. 

Výška: 165 cm
Váha: 67 kg
Věk: 40 let

 

Zajímavost:

Hlavní zbraň: Krátká, dřevěná tyč, kterou nosil upnutou těsně k tělu na svých zádech. Nebezpečná, celistvá, očarovaná zbraň, kterou nezlomil či nenaštípl žádný úder kovové či jiné zbraně.

Životní krédo: Morihei neměl žádné životní krédo. Spoléhal pouze na vlastní intuici a učení řádu Modrých růží. 

 

Vlastnosti (maximální hodnota 100):

Sila: 65

Obratnost: 95

Magie: 80

Umění boje: 95

Odvaha: 90

Charakter (dobro:zlo): 20:80

Charisma: 80  


Citace z Artefaktu moci:

(strana 68/69, kapitola Nové příležitosti)

     „Bude to tam velice, velice těžké,“ zdůraznil Takeda. „Je lepší vyrazit ve větsí skupině, protože cestu k čarodějům lemují mnohá nebezpečí...“
     Bojovník i Zloděj o tom nepochybovali. Mnoho lidí zaplatilo výpravu na Vzdálené ostrovy životem. Mnoho se jich nevrátilo. Ba co víc, bylo velmi málo těch, kdo mohli vyprávět o tom, co tam vlastně je. Vzdálené ostrovy byly někdy popisovány jako místo zaslíbené připomínající rajskou zahradu. Jiní se o nich zmiňovaly jako o peklu a nehostinné krajině plné podivných divokých zvířat a démonů, ve které je zatěžko přežít byť jen jeden den. Historky se vyprávěly různé. Mnoho bylo smyšleno, ale jak to tak bývá mezi snůškou lží a polopravd se mohla nacházet zrnka odrážející opravdovou realitu.    
     „Chtěl by ses přidat k nám?“ zeptal se přímo Raba.
     Takeda přisvědčil. „Více lidí znamená více hlav, což s sebou nese více rozumu. Více lidí znamená více rukou a nohou , což s sebou nese možnost využít více zbraní. Více lidí znamená také více odvahy, protože každý ji má v srdci jenom tolik, kolik mu bylo osudem přisouzeno. Více lidí znamená také více možností, jak řešit situace. Více lidí znamená také přátelství a podporu ve chvílích, kdy se naděje ztrácí. Dvojice uspěje tam, kde jedinec už dávno pohřbil své šance. Trojice – to je trojnásobně větší šance uspět!”
     „A což takhle čtveřice?“ ozvalo se náhle od výčepního pultu.