Méthea

Méthea

Popis:- dcera krále Bokanora z ostrovní země Thulu.

Veselá a odvážná mladá dívka, pro kterou jakékoliv dobrodružství bylo výzvou. Měla bezstarostnou povahu a na tváři ji často hrál upřímný a široký úsměv. Někdo by mohl namítnout, že byla občas zbytečně prostořeká, umíněná až přidrzlá, ale tento dojem vyvolávala v lidech proto, že vždy mluvila přímo, od srdce, bez okolků a na rovinu.

Plavit se na lodích - to byla nedílná součást jejího života a učila se tomuto řemeslu již od útlého dětství. Odmalička bylo Moře jejím druhým domovem. Byla výborný mořeplavec a obstojně zvládala umění boje se zbraní i beze zbraně. Neměla ráda přetvářku a faleš a její srdce přetékalo láskou k přírodě, květinám, zvířatům i lidem.

Výška: 168 cm
Váha: 59 kg
Věk: 19 let

 

Zajímavost:

Hlavní zbraň:

Životní krédo: "Nedovol, aby tě strach z prohry vyřadil ze hry dříve než jsi vůbec začala hrát!"

 

 

Vlastnosti (maximální hodnota 100):

Sila: 40

Obratnost: 80

Magie:

Umění boje: 70 

Odvaha: 80 

Charakter (dobro:zlo): 95:5 

Charisma: 80  


Citace z Artefaktu moci:

(strana 145/(146)/147, kapitola Méthea a Hadí jaspis)

     Uprostřed jeskyně se nacházel obrovský kámen. Zdálo se, že byl nepravidelně otesaný a někdo ho sem musel zřejmě položit. Bylo by velkou náhodou, aby kámen takového tvaru a tak přesně položený, byl jen dílem přírody.
     „To je Hadí jaspis,“ řekl zamyšleně Salatiel. „Kámen proměny. Pomáhá zpracovat životní zkušenosti. Dokáže z jedné strany nasávat a z druhé vyfukovat. Je jakýmsi průtokovým kanálem energií.“
     „Co to znamená?“
     „Máš-li problém, podrž Hadí jaspis v dlani a mysli na něj. Kámen tvůj problém začne z tvého těla vytahovat, tak jako se vysává jed z rány po otráveném šípu.“
     „Nevěřím. To jsou pověry. Přijde mi to - moc jednoduché na to, aby to fungovalo,“ zakroutil hlavou Žongl.
     „Tak předstup před Hadí jaspis - dotkni se ho a mysli na nějaké životní trauma. Přej si, aby ho tento kámen přijal a uvidíš sám,“ vyzval ho Salatiel.
     Zloděj se zalekl a poplašeně poodstoupil o několik kroků dozadu.
     „Nemám žádné trauma,“ zamumlal nepřesvědčivě na vysvětlenou svého jednání.
     Méthea se pousmála. „Každý má problémy, komplexy a traumata. Každý. Třeba i králova dcera. Já to zkusím... “
     Po těchto slovech pomalu a rozvážně předstoupila před obrovský kámen a dotkla se ho rukou. Zavřela oči a bylo na ní vidět, jak se soustředí.
     Nedělo se nic. Čtveřice můžů napjatě pozorovala Métheu a každý z nich byl v bojové pohotovosti připraven zasáhnout - pokud by se stalo něco neočekávaného. 
     Zatuchlý vzduch v jeskyni se však ani nepohnul a všude kolem panovalo skličující ticho.
     „Nefunguje to. Říkal jsem to,“ zašeptal Žongl, ale Rába ho ostrým pohledem umlčel.
     Méthea stála u velkého Hadího jaspisu nehybně, se zavřenýma očima a soustředěným výrazem ve tváři, a zdálo se, že je v jakémsi transu.
     „Neměli bychom něco udělat?“ zašeptal opět, po chvíli, Zloděj.
     „Nechte ji. Vyčkáme...“ nařídil Salatiel.
     Uplynula další dlouhá chvíle a Méthea se stále nehýbala a zůstávala ve stejné poloze - opřena o magický kámen. Na Žongla už bylo toto čekání dlouhé.
     „Půjdu ven,“ navrhl Rábovi, ale ten jeho přání rezolutně zamítl: „Tady budeš, Lapide!“
     „Tak něco udělejme! Třeba zkameněla!“ bránil se Žongl.
     „Dejte jí čas. Zřejmě řeší svůj problém ve svém nevědomí,“ vysvětlil Salatiel a zastrčil svůj kouzelný meč do pochvy a posadil se na zem.
     Také bojovník z Osady a napravený Zloděj polevili v bojové pohotovosti a posedali vedle něho.
     Po nějaké chvíli sebou Méthea náhle trhla, otevřela oči a zavrávorala, až málem upadla.
     Přiložila si malátně ruku na čelo a zřejmě by se skácela na zem, kdyby k ní Salatiel rychle nepřiskočil a nezachytil ji do náručí. Chytila se instinktivně rukama kolem jeho krku, a Rytíř světla ji vynesl z jeskyně na zelený trávník. Rába i Žongl přispěchali za nimi a sklonili se nad omámenou Métheou. 
    
„Jsi v pořádku?“ zeptal se starostlivě Rába.
     Méthea lehce přikývla, ale bylo na ní vidět, že teprve procitá k plnému vědomí.
     Salatiel sejmul ze svých ramenou plášť, rozprostřel ho na trávník a položil na něj princeznu. Ta otřesena, ztěžka oddychovala.
  


Vize princezny Méthei u Hadího Jaspisu: