14) Joe Tucker
14) Joe Tucker
Publikace originálu: Povídky z jíné dimenze
Rok vydání originálu: 2011
Žánr: sci-fi
Originální ilustrace:
Ilustrátor: Erik Codl
Vizuál: --
Soundtrack: Ano
Audio kniha: --
Název v angličtině: Joe Tucker
Anglický překlad (Anglická verze): --
Komentář autora:
Text povídky (ukázka):
14) Joe Tucker
Podivný šramot se už neozval. Nevěděl jsem, co mám dělat. Seděl jsem ve střehu na posteli a mžoural do tmy. Chvíli se nedělo nic. Nechtělo se mi vstát a prozkoumávat místnost. Byl jsem rád, že mám za zády stěnu a spoléhal na to, že jsem dobrý střelec. Odjištěná pistole mi dávala alespoň částečný pocit jistoty.
Náhle se šramot ozval znovu. Ode dveří se ozvaly kroky. Zamžoural jsem do tmy jak nejlépe jsem mohl a namířil pistoli na dveře. Objevila se v nich silueta muže.
„Stůj! Kdo tam?“ zavelel jsem pevným tónem.
Silueta se zastavila ve dveřích. Matně jsem viděl, že je to Joe Tucker a má něco v rukou.
„To jsem já, pane,“ řekl tiše.
„Kdes byl?“ zeptal jsem se pevně a stále na něj mířil pistolí.
„Promiňte, jestli jsem vás vzbudil. Jen jsem si došel na záchod.“
„A co máš v rukou, dost dobře nevidím. Pojď blíž a žádný prudký pohyby!“
Farmář neodpovídal jen lehce, krok sun krok, začal přistupovat k posteli.
„Co to máš v rukou, ptám se!“
„Jo, tohle? To je moje kočka, pane. Našel jsem ji venku. Chudák, asi někde v lesích kolem farmy, přežila ty tři roky, co jsem byl neprávem v base.“
Farmář se došoural až k posteli a teď jsem již zřetelněji viděl, že má v rukou opravdu kočku. Nelíbilo se mi však, jakým tónem řekl poslední větu. Jakoby vyčítal světu, že je vězeň. Asi se ptáčkovi zalíbilo na svobodě a do vězení se mu zrovna dvakrát chtít nebude. Vůně svobody mu učarovala a jeho farma mu připomněla volnost, kterou měl. Tušil jsem, že mohou nastat problémy a uvažoval o tom, že ho na zbytek noci svážu a hned ráno odjedeme.
Přestal jsem na něj přímo mířit a farmář se v klidu nasoukal do spacáku vedle mne. Opět takhle zblízka vypadal jako ten dobrosrdečný Joe Tucker…
Soundtrack (tématická hudba) k povídce + video:
Joe Tucker (1:08 minut)