Povídka16-18

 

16) Kevin

      Cíl projektu byl jasně daný. Najít osoby s paranormálními schopnostmi a zkoumat možnosti využítí jejich potenciálu, zejména v oblasti ovládání podvědomí a vším, co s tím souvisí. Ideální vize byla vyvinout tréninkový program a vycvičit celou jednotku telepatů, kteří by byli schopni ovládat nepřítele a jeho mysl.
     Vybrali jsem do projektu šedesát lidí s paranormálními schopnostmi a začali zkoumat jejich možnosti. Bohužel, dvanáct z nich se ukázalo být pouhými podvodníky. Neuměli nic a museli být zlikvidováni, neboť projekt Telepat měl nejvyšší možnou míru utajení. Zbylých osmačtyřicet jedinců jsme rozřadili do skupin podle jejich zaměření i schopností. Nejhorší skupina, v níž bylo 10 jedinců nedosahovalo výsledků, které jsme požadovali, a byla pro nás tedy jen ztrátou času. Bohužel, i těm jsme museli dát vypít nápoj, po němž se již nikdy neprobudili. Zbylo nám osmatřicet osob, z nichž elitní osmička vykazovala výborné výsledky. Již tehdy ale všechny zcela převyšoval Kevin Antiltop. Pocházel odněkud ze severu a zaujal už na první pohled nakrátko střiženými blond vlasy a velkou postavou. Byl velmi pohledný a dokázal si vás během chvíle získat svým bezelstným pohledem. V oblasti telepatie dokázal hodně a hlavně - velice rychle se učil a zlepšoval…

____________________________________________________________________________________________________________________________________________________

 

17) Spolucestující

 

     „Předvedl jsem vám pouze iluzi. Jinými slovy, splnil jsem vaše přání. Ptal jste se, jestli jsem kouzelník. Nejsem kouzelník. Já plním přání lidí a dávám jim možnost žít z jejich snů a fantazií. Jsem na tom v určitém směru stejně jako spisovatel.“
     To znělo zajímavě. Zřejmě přede mnou seděl filmový režisér nebo někdo z mediální branže. To mne nenapadlo, ale sedělo to na něj přesně.
     „Chápu. A kam jedete, za obchodem?“ zeptal jsem v domnění, že z něj dostanu víc.
     „Myslím, že nechápete, ale to nevadí. Nejedu za obchodem. Jedu domů. Vracím se tam odkud pocházím, abych předal svojí práci zase někomu jinému. Já končím, přišel už můj čas.“
     I když spolucestující obratně mlžil, začínalo mi být jasné, odkud vítr vane. Byl to člověk z mediální branže, zřejmě pěkně zazobaný, co se rozhodl skončit a v klidu užívat své vydělané milióny. Mohl by to být i herec, blesklo mi hlavou. Jeho tvář jsem sice neznal, ale neobával bych se svěřit mu hlavní roli. Mohl by hrát charakterní postavy, nejlépe nějakého generála či aristokrata. Charisma a chování měl prvotřídní.
     „Neurazte se, ale tipoval bych vám tak kolem padesáti let. Na důchod jste ještě mladý...“ nadhodil jsem odlehčeným tónem pomyslnou udičku a čekal jaká ryba zabere. Zabrala velká ryba, protože odpověď mého spolucestujícího mne zarazila…






____________________________________________________________________________________________________________________________________________________

  

18) Tajemný krystal


  ... bez ukázky.

 


Další ukázky...

TOPlist